.:Dívka na koni 2:.

23. června 2007 v 22:31 | Diasek |  .:Dívka na koni:.
Dívka pomalu oteře oči. Leží v nějaké místnosti, je tam spousta postelí, které jsou bíle povlečené. Nemůže si vzpomenout, co se stalo. u její postele sedí nějaký starší muž, se zlatými půlměsíčkovými brýlemi, má stříbrný plnovous stejně jako vlasy. "Dobrý den," pozdraví dívka,"Kde to jsem?"
"Jsi v bradavickém hradu, přesněji řečeno na ošetřovně. Já se jmenuji Albus Brumbál a jsem ředitel bradavické školy, která se zde nachází. Ale není to jen tak nějaká škola...je to škola kouzel."
"Kouzel? Nevěděla jsem že existuje nějaká škola kouzel. Mimochodem já se jmenuji Tereza de Rose."
"De Rose? Není tvůj otec náhodou Jerry de Rose? Ten Jerry de Rose? Myslím že je to král v království růží.
"Ano, jak to víte? Vy ho znáte?"zeptá se ho Tereza.
"On ti neřekl že je čaroděj? Tvůj bratr sem chodil taky."
" Můj otec a čaroděj? To jste se musel splést...ale bratr každý rok někam zmizel a doma se objevil jenom o prázdninách. Že by chodil sem...to by mě zajímalo jak tedy doopravdy..."
"Doopravdy co?"zeptal se Brumbál na nedopovězenou větu.
"Doopravdy...ze....ze..zemřel."vykoktala Tereza a sklonila hlavu. "Znal jste ho dobře?"
"Spíše ne, ale byl to vynikající student tenhle Daniel. A kdy umřel?"
" Moc ani nevím táta s mámou o tom nechtějí moc mluvit...pořádně mi toho moc neřekli."
"Pokud tedy v sobě máš kapku kouzelnické krve...musím ti nabídnout studium na této škole."
"jako že bych se mohla učit kouzlit? Ano, to bych chtěla umět."řekne s nadšením Tereza.."ale chci Vás požádat abyste ikomu neřekl že jsem...princezna."dopoví šeptem.
"Na mě se můžeš spolehnout. Jediné co chci vědět je odkud jsi přišla a co to bylo za potvory co tě pronásledovaly."
"To byli skřeti. Nežijí na tomto světě...žijí ve Středozemi a odtamtud jsem taky přišla. Mám tam své přátele, kteří mě taky naučili bojovat, tak jak jste viděl...teď si vzpomínám...Kde je můj kůň Will?"
"Myslím že se o něj nemusíš bát, stará se o něj Hargrid, náš hajný."uklidňuje ji Brumbál.
"Pusťte ho ať se proběhne, ať může běžet kam se mu zlíbí...když ho budu potřebovat zavolám ho a on zase přiběhne."řekne Tereza.
" Ještě poslední informace, nastoupíš do druhého ročníku...Moudrý klobouk tě zařadí do tvé koleje. Zatím budeš bydlet v takovém pokoji, dalo by se říct pro hosty."a s těmi to slovy Brumbál odešel.

"Kdo si myslíte že to je?" zeptá se Ron svých kamarádů.
"Vůbec nemám tušení...myslíte že tady bude studovat s námi? Myslíte že je z kouzelnické rodiny?"řekne Harry.
"Musí mít v sobě kapku kouzelnické krve...nikdo jiný než kouzelníci hrad vidět nemůžou. Kdy si vy dva konečně přečtete Dějiny Bradavic?" povídá Hermiona.
"Přece na čtení jsi tu ty? Nechceš nám to každej večer číst jako pohádku?"zeptá se nevinně Ron a Harry při té představě vyprskne smíchy.
" Ne to teda nechci....číst snad umíš!"řekne popuzeně.
"Tak nic já se jenom zeptal. Co kdyby jsme už šli na večeři? Mám hlad jako vlk."
"Konečně dobrý nápad Rone!"řekne zvesela Harry, který si taky právě uvědomil jak má taky hlad.
Když se všuchni ve Velké Síni najedí, vyžádá si profesor Brumbál ticho. "Do některé z vašich řad bude zařazena ta dívka, kterou jste včera večer všichni viděli. Bude se zařazovat zítra ráno. Mimochodem jmenuje se Tereza...ehm...Rose. Tak a teď už mazejte do postelí. Zítra budete mít náročný den."

"Co jsem vám říkala. Musí mít v sobě kouzelnickou krev. Všimli jste si jak se zarazil když říkal její jméno? Jako by se rozhodoval co má říct." povídá Hermiona.
"Jistě..jako vždy jsi měla pravdu..."řekne kriticky Ron.
Hermiona už se nadechuje k podrážděné odpovědi, ale Harry ji přeruší."Co kdyby jste toho vy dva aspoň jednou nechali?"
Ron si s Hermionou vymění pohledy, ale už jsou zticha.

Brumbál zatím jde na ošetřovnu.
"Terezo, pojď se mnou..ukážu ti tvůj pokoj, kde dnes přespíš. Jdi potichu, všichni už spí."
"Na to se spolehněte...já chodím jako myška...ve Středozemi je to hodmě nebezpečné a musíte vydávat co nejméně hluku."řekne Tereza a sebere svoje věci. Jdou temnými chodbami hradu, projdou Velkou Síní, vzápětí uzkouchodbičkou která nikam nevede..Brumbál se ale dotkne místa ve zdi a okamžitě se před nimi objeví dveře.
"Tak tady dnes budeš spát"řekne Brumbál po otevření dveří. Je to malý útulný pokojík..v krbu hoři oheň..stěny jsou ze dřeva.
"páni..odtud nebudu chtít odejít...většinou spím pod širákem."
"Neboj pokoje na kolejích nejsou o nic horší."uklidní ji Brumbál"Teď už ale jdi spát zítra máš těžký den."
"Rozkaz, pane.Dobrou noc a děkuji za všechno."
"Dobrou noc...a taky napíšu tvým rodičům dopis."

Tereza sedí na stoličce a na její lavě už 10minut třímá Moudrý klobouk.
"Odvahy máš požehnaně..to musím uznat...ale s tvou hlavou a jinými věcmi nevím kam tě zařadit. Máš předpoklady ke každé koleji. No snad se nerozhoduji špatně. "
"
Ať je to tedy..."

Pokračování příště....

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama